Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Toulky naší vlastí: Rožmberk nad Vltavou

Pádlo střídá pádlo a sluneční paprsky se odráží od hladiny Vltavy. Ostrý záblesk do očí. Co to? Stromy jsou menší, břehy kamenité a kupec na cestě míjí jiného kupce. Vozy tažené koňmi i obyčejní poutníci prochází podél břehu. Lodě plné všelijakých surovin proplouvají jedna vedle druhé.


Toulky naší vlastí: Rožmberk nad Vltavou
Josef Šelepa 21.2.2019 982x Tipy, kde se zastavitvše
Celkem 2 články z rubriky: Tipy, kde se zastavit

To není přece naše Vltava. Tak jak ji známe dnes.

Správně! Ocitáme se v 15 století. Stojíme na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech do Podunají. Mohutný hrad Rožmberk se tyčí nad hlavami kolem jdoucích kupců. Hrad tady o dvě století dříve nechali postavit členové rodu Vítkovců. V té době ještě netušili, jakými proměnami jejich sídlo nakonec projde.

NEVŠEDNÍ, ALE MILUJÍCÍ CHŮVA

Bílý splývavý šat a cinkot klíčů za pasem. To se zrovna Bílá paní toulá po místním hradě. Usmívá se. To je znamení štěstí. Po své smrti roku 1476 obchází hrady svého rodu. Zjevuje se v nich a otevírá komnaty. Po narození Petra Voka pomáhá s jeho péči. V noci, když chůvy usnou, chodí jej navštěvovat a mazlit se s ním. Ač je to překvapivé, stará se o něho s velikou láskou.

Jednoho dne se na ni jedna nově příchozí chůva oboří. Je tu poprvé a Bílou paní nezná. Zvýšeným hlasem k ní promluví: „Nech to dítě. Proč se o něj zajímáš?“

Tato slova se Bílé paní velmi dotkla. Od onoho večera za Petříkem už nikdy nepřišla. Prosila však chůvy, aby mu vyřídily její vzkaz. „Řekněte Petříkovi, jak moc jsem ho milovala a ukažte mu, kudy jsem chodila k jeho kolébce,“ řekla a rozplynula se jako bílý závoj na stěně místnosti.

Když Petr Vok vyrostl, dal vybourat zeď, kterou se Bílá paní zjevovala. Údajně za ní našel poklad.

Od těch dob, co jsou tam vodáci
nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí,
on jí sebral od komnaty klíč.

Trochu jsme si slova poupravili. Ale s čistým svědomím můžeme říct, že Bílou paní někteří vidí i dnes. Tak se koukejte pozorně a hledejte tu správnou komnatu. Jakými vlastnosti ovšem musíte disponovat, aby se vám Bílá paní zjevila? To nám nikdo z lidí, kteří ji viděli, neprozradili. A zlato ani drahé kameny na hradě Rožmberk nehledejte. Petr Vok už jej všechen vysbíral.

STŘÍDÁNÍ STRÁŽÍ

Jména slavných strážců hradu neznáme. Jisté ale je, že od výstavby byl hrad v rukou mnoha vlastníků. Vok z Rožmberka byl tím, kdo jej nechal vystavět. Roku 1551 ho předal do držení Vilémovi z Rožmberka. Po jeho smrti se panství ujímá Petr Vok.Petr Vok Ten jej začátkem 17. století postoupil Janu Zrinskému. Nakonec až třicetiletá válka pomohla tomu, že se hrad dostal do rukou císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. Tento šlechtický rod jej vlastnil až do roku 1945.
Každý si uplatnil to své. Díky neustálým změnám vlastníka prošel hrad za dobu své existence mnoha úpravami. Italská renesance, duch manýrismu i romantismus. Tím vším hrad Rožmberk oplývá. Z gotické stavby se stalo postupem času renesanční sídlo. Rodem Buquoyů byl hrad přeměněn v romantické muzeum. V interiéru najdete cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla.

NEJEN HRADEM JE TVOŘENO MĚSTO

Malebné venkovské usedlosti. Domky malované pestrými barvami. To vše a mnohem více charakterizuje Rožmberk nad Vltavou, který leží v Šumavském podhůří na Českokrumlovsku. nově rekonstruované náměstí v Rožmberku

V tomto městě se přesunete doslova do historie. Mnoho z domů je zařazeno na seznam kulturních památek. Zdejší budova přádelny, vystavěná v roce 1854, fungovala až do roku 1950. Cennými stavbami jsou rovněž synagoga a kostel Panny Marie.

Tak až zase budete pádlovat kolem bílých stěn mohutného hradu, které se odrážejí na hladině Vltavy, zastavte se na chvílí. Krásy tohoto města stojí za to vidět, nejenom s pádlem v ruce. Uvidíte, že nebudete zklamaní.